Jak to bylo s jídlem aneb cesta za dnešními potravinami od počátku věků

Není asi třeba zmiňovat fakt, že jídlo hraje v životě člověka nepostradatelnou roli. Potraviny však nevypadaly tak jako v současnosti. Myšlenka „dobrého“ jídla, aby byla dodržena zdravá výživa a její zásady, prakticky neexistovala. Přišla velmi dávno a velmi brzo taky odešla. Jak to s výživou máme nyní? Zajímáte se o to, co jíte?

Doba kamenná se po etapě pravěku velmi převrátila. Zatímco pravěcí lidé nejedli nic jiného než rostlinnou stravu a občas si něco ulovili, lidé za doby kamenné už využívali k obživě obiloviny, které uměli zpracovat, a mléko.

V době starověku již můžeme mluvit o stolech hojnosti. V současné době si však asi každý v rámci tohoto pojmenování vybaví různé zvěřinové hody, pečínky a velkou dávku vína. Egypťané i středomořské obyvatelstvo pod pojem viděli úplně něco jiného. Hojnost pro ně znamenala dary matky přírody, tedy podstatné množství hrachu, cizrny nebo různých bobů. Ovoce v této době příliš nebylo, mohli si jej dopřávat jen urození. Hlavní bylo to, že lidé začali jíst pravidelně. Tím se zlepšil zdravotní stav jedince a taky jeho průměrná doba života. Jak je vidět, pravidelná konzumace jídla byla potřebná ke zdraví už od pradávna. Dlouhý a zdravý život byl pro staré Řeky a Římany nejpřednější záležitostí. Éra vhodného životního stylu však dlouho nevydržela.

Lovení zvěře a ptactva bylo nejoblíbenější aktivitou středověkých mužů. Mnozí své volné chvíle zasvětili taky rybaření. Nemajetným lidem nesloužily úlovky pouze k obživě, spíše je prodávali, aby si vydělali na živobytí. Velkou oblibu můžeme shledat taky u koření. Největší problém ve středověku činila (ne)výdrž jídla. Začaly se totiž vyvářet a připravovat pokrmy, které bylo nutné uskladňovat, aby se nezkazili. Lidé jedli ovoce a zeleninu, měšťané pouze dary naší přírody, majetní ochutnávali pomeranče nebo fíky, to díky zámožným plavbám. Patnácté století se stalo velmi významným z hlediska stravování díky zrodu vzácného třtinového cukru, ten byl opět přístupný jen nejbohatší vrstvě, ostatní zůstávali u medu.

Na počátku novověku už bylo naprosto běžnou záležitostí, že každé hospodářství mělo své políčko, na kterém byla pěstována zelenina, vznikaly i ovocné sady. Zvyšovala se spotřeba cukru, běžný byl již i cukr řepný. Suroviny, které doposud poznala jen šlechta se postupně přesouvaly na venkov, neboť jejich množství vzrůstalo. Lidé si již mohli pochutnat na dobré čokoládě, kávě nebo čaji. Dobře si mezi lidmi stály i tabákové výrobky, po těch byla snad ještě větší poptávka než po samotném jídle. Co se týče mléčných výrobků, lidé si vyráběli domácí sýry nebo tvarohy. Běžné použití mělo i sádlo nebo prestižnější domácí máslo, které však vypadalo úplně jinak než to dnešní. Lišilo se hlavně z hlediska konzistence, ta byla tekutá.

Světové války s sebou přinesly i velkou potravinovou krizi, lidé za jejich dění měli jen sotva co jíst. Po druhé světové válce se v obchodech začínaly objevovat i zahraniční produkty a exotické plody, na ty se však většinou stály fronty. Bohatá byla spotřeba základních surovin, ještě větší však piva a alkoholu, již v této době taky sladkostí. Lidé naprosto zapomínali na zdravý životní styl. Dobré viděli jen v nezdravém jídle, o tradiční ovoce a zeleninu nejevil nikdo zájem.

V současné době se stav konzumace ovoce a zeleniny razantně zlepšil, avšak stále není na úrovni, jakou doporučují zdravotníci. Pečujte o své zdraví a jezte tolik živin, kolik jen vaše tělo potřebuje.

Chcete vědět, jak to bylo od pradávna přímo se zdravou výživou? Přečtěte si článek, kde najdete zajímavosti z historie zdravé výživy na fittyn.cz!