Muž radí, jak mluvit s mužem
„Proč mi můj muž neřekne, co ho trápí, když se ho zeptám?“ a jindy zas „Jak mohu svého muže podpořit, když mi nenaslouchá?“ to jsou časté otázky žen v partnerské poradně seznamovací a rozvojové agentury Náhoda. Já v těchto slovech partnerek vidím často snahu donutit muže mluvit a zároveň i nepochopení nad fungováním mužské mysli…
Nejprve se chci zastavit u pojmu rovnoprávnosti a společné zodpovědnosti týkající se toho, co se ve vztahu děje a jak se nám v něm daří. Je sice možná pravdou, že váš partner je často zamlklý, nesdílí své pocity. Nicméně toto je základní nastavení muže a vůbec to nemusí znamenat, že mu na vás nezáleží nebo že nevnímá, co se ve vztahu děje.
Mužské fungování
Muž není primárně zvyklý mluvit o tom, jak se cítí, co prožívá. Nikdo mu to neukázal a ani neví jak. Nemá vzory, dle kterých by si své chování mohl odvodit či převzít jako inspiraci. Který z našich otců, strýců či dědů nám poskytl tento obraz, jako je sdílení pocitů se ženou, partnerkou či družkou? Nejen vzor našich předků, ale i dnešní doba klade velký důraz na výkon, úspěch, bohatství a popravdě řečeno, jen minimum mužů si myslí, že by jim vnímání, prožívání či analyzování pocitů pomohlo ke zvýšenému výkonu. Ba naopak většina to vnímá, pokud je o tom vůbec ochotno začít uvažovat, jako o něčem, co podání výkonu ohrožuje. Důsledkem toho, že si muž dlouhodobě nepřipouští emoce, je rostoucí pocit neklidu, nespokojenosti a často i frustrace.
Muž rovná se akce
Další základní kámen mužské povahy je akce, muž chce vyvíjet aktivitu, konat, rozhodovat a to s ohledem na výkon nejlépe ihned. Tato vlastnost napomáhá udržet si odstup či v ideálním případě zcela nevnímat pocity. Nezastavovat se u ničeho. Nedbat na své pocity, jenž představují riziko a překážku pro podání výkonu, od kterého si dosud mnoho mužů odvozuje svou vlastní hodnotu. To je další důvod, proč muži „neumí“ nebo v realitě nechtějí hovořit o svých pocitech. Protože vnímat
své pocity za běhu a v akci nelze. Teprve když se zastavíme a dáme si čas na to cítit sebe a své pocity, tak začínáme mít vůbec první povědomí o tom, jak se cítíme. Navíc pocity nejsou něco trvalého, co by platilo dlouhou dobu. Jsou to prchavé a proměnlivé pohyby, často tak jemné, že je bez zastavení vnímat ani nelze. Právě proto muž vnímá jen ty silné pocity, které si k němu prorazí cestu i v tom běhu a aktivitě dne.
Muž a tlaky vnější
A nesmíme zapomínat na vnější tlak v podobě rčení „Nebreč, nebuď baba“ či obdobná „Muži nepláčou“, který je ještě eskalován velmi vysokými nároky na výkon, které klade na muže nejen společnost, firma či rodina, ale navíc také oni sami. Toto zcela přirozeně vychází z mužského naturelu. Standardně se muži vztahují k světu nejvíce skrze své rácio, myšlenky a rozvahy, kde pocity mají minimální místo.
Muž a tlaky vnitřní
Pro muže je často možnost přiznat si neúspěch slabost. A v očích muže jsou jen ti silní, výkonní a úspěšní opravdovými muži. Z toho ovšem plyne dobrá rada pro ženu: Nehledě na to, jak jste schopná se o sebe postarat a vše potřebné ve svém životě zařídit, tak dávejte prostor i vašemu partnerovi, aby se o vás staral. Projevujete tím svou slabost a většina mužů bude jen ráda, bude-li vám ku pomoci. Muž se potřebuje cítit silný a zároveň žádaný, potřebný. Dnešní doba, kdy je žena schopna vybudovat kariéru a tím nebýt na muži finančně závislá, vytváří iluzi. Iluzi, že žena dokáže dosáhnout takového stupně samostatnosti, že muže skoro nepotřebuje. Pohled ženy je jiný než pohled muže. Stejně tak jako jsou jiné jejich potřeby, základní mechanismy a očekávání.
Jak tedy začít mluvit s mužem?
Nejprve je vhodné znát základní potřeby muže. Nejlépe to lze ukázat na příkladu čistě mužské komunikace, která je vedena vždy s nějakým cílem, jasně, stručně a rychle. Proto vám navrhuji začít komunikaci s mužem nejlépe tím, že si vyjasníte, co je cílem. Co má tato rozmluva či dialog přinést za výsledek. Kam vlastně míří? Velmi častým zdrojem nepohody ve vztahu je to, když žena chce s partnerem pouze sdílet a podělit se o svou životní situaci či prožitky, ale muž to bere jako výzvu a pobídnutí k tomu, aby jí poradil či alespoň řekl svůj názor. Toto je mimochodem muži vlastní, být aktivní, rozhodovat se a konat… Žena oproti tomu často potřebuje, aby ji muž jen vyslechl, aby si mu mohla postěžovat atp. Naopak je ale potřeba, aby žena řekla jasně, když něco potřebuje nebo se jí děje něco, co potřebuje řešit. Muž není telepat, aby četl vaše myšlenky a přání nebo se musel dopátrávat z náznaků a nepřímých proseb.
Ženy ovšem často nevědomky chtějí změnit muže k obrazu svému. Nicméně to, co potřebují, je ve skutečnosti to, aby se muž stal sám sebou.
Vladimír Münz – terapeut – www.nahoda.com