Problém dnešní doby: Dotyková frustrace

Je docela pravděpodobné, že jste o pojmech jako je doteková deprivace, nedomazlenost či doteková frustrace ještě nikdy neslyšeli. Přesto je to problém, se kterým se naše soudobá společnost potýká, odborníci si s tím lámou hlavu a upozorňují na možné negativní dopady. A přitom to tak vždycky nebylo.

Dotek v historii

O tom, že na vzájemné doteky se dříve pohlíželo jinak, svědčí mnoho bájí a legend. Podíváte-li se pozorně na základy křesťanství a stvoření Adama, prvního člověka, můžete si povšimnout, že Bůh skrze dotek propůjčil Adamovi ducha, neboli samotný život. Další pověst pojednává o králi Midasovi, který dostal od boha Dionýsa vskutku nevšední dar. Splnilo se mu přání, že čeho se dotkne, to se promění ve zlato. Tyto příklady a mnohé jiné nám ukazují, jak byl pro naše předky dotek důležitý. Mohli jste díky němu člověka zabít, ale i dát mu najevo svou náklonnost či sympatie. Až do konce 18. století lidé považovali hmat za nejdůležitější smysl. Poté jej ale ve významu nahradily smysly jiné, například zrakové či sluchové.

Jak je to s doteky dnes?

V dnešní době považuje velká spousta lidí dotýkání se někoho jiného za nehygienické, příliš intenzivní, někdy se doteky spojují i se sexuálním harašením. Zkrátka a dobře, vybudovali jsme si okolo sebe bublinu, kterou nazýváme osobní a intimní zónou a pouštíme do ní jen velmi málo lidí. Mnoho z nás se raději ukrývá za obrazovky počítačů či mobilních telefonů a preferují tento druh kontaktu s lidmi před jinými. Odvykli jsme si na blízkost lidí. Máte pocit, že jsou tato tvrzení přehnaná? Ale kdepak, existuje na to velká spousta studií. Ostatně, můžete si to ověřit i sami na sobě. Cestujete někdy v MHD? Pokud ano, máte-li na vybranou, sednete si na prázdný dvojsedák či si přisednete k někomu? Nebo si představte obyčejnou jízdu výtahem. Obvykle jste asi raději, pokud takto těsný prostor můžete sdílet sami se sebou než s dalšími lidmi. A pokud není vyhnutí a v kabině se musíte mačkat s dalšími cestujícími, snažíte se pravděpodobně natěsnat co nejvíce do rohu a uchránit si co největší osobní prostor.

Léčba nedomazlenosti

Podle některých odborníků trpí dotekovou deprivací, nebo chcete-li nedomazleností, většina z nás. Obejmutí či pohlazení nejsme často schopni dopřát ani vlastním dětem a intimní kontakt si často spojujeme pouze se sexem. Podle průzkumů jsou Češi spíše chladní, oproti jiným národům. Ukazuje to i studie, kdy tým vědců sledoval chování lidí v kavárně po dobu jedné hodiny. Například v Anglii se konverzující lidé, kteří se prokazatelně znali a měli k sobě nějaký vztah, nedotknuli ani jednou. Oproti tomu obyvatelé Portorika zabodovali a během hodiny se svého protějšku dotknuli až sto osmdesátkrát! Objevuje se stále více lidí, kterým ale doteky chybí. V Americe se díky tomu mohl rozvinout nový bussines – mazlení na prodej. Nejedná se o žádný vtip, prostě si zaplatíte čas, který strávíte s nějakým odborníkem, který se vás bude dotýkat. Nehovoříme zde o žádných sexuálních službách, obvykle jsou tím myšleny zcela běžné věci jako pohlazení, podání ruky, doteky, masáže. A není vyloučeno, že se tyto služby brzy dostanou i do našich končin. Nejedná se ale o levnou záležitost, za jednu hodinu byste zaplatili v přepočtu 2000 Kč. A na to se určitě vyplatí online půjčka. Pokud byste o vzdělávání v oblasti doteků uvažovali a chcete se dozvědět víc, můžete vyzkoušet některý z kurzů, pro jistotu si ale zřiďte kontokorent nebo krátkodobé půjčky. Cena vás pak jistě nepřekvapí.

Jak se nedomazlenost projevuje

• Nízké sebevědomí: Jedním z projevů může být nízké sebevědomí, které je často provázeno i nejistotou a stresem z fyzického kontaktu.
• Citová labilita: Pokud se cítíte prázdní, negativističtí, trpíte depresemi, změnami nálad, přepadá vás smutek a toužíte po něčí blízkosti, i když si to třeba neumíte přiznat, jednou z možných příčin může být doteková deprivace. Možná jste na ni trpěli již v dětství, pokud vám rodiče dostatečně nedopřávali objetí či pusinkování. To vše se může promítnout i do vaší dospělosti.
• Potřeba dominance: Někdy se pomocí doteku snažíme vyjádřit naši dominanci a navozujeme jím intimitu mezi námi a protějškem.